Přeskočit na obsah

Stránka:Vlastivěda moravská - Třebický okres - 1906.djvu/153

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

136


začátku XVII. stol., kterou kostelu darovali manželé Jan Rafael Chroustenský z Malovar[1] a Anna roz. Šarovská ze Sárova. Křtitelnice se skvostnými reliéfy má legendou posláni apoštolské: „Jdouce po všem světě, kažte evangelium všemu stvoření; kdo uvěří a pokřtí se, bude spasen, kdo pak neuvěří, zatracen“. Také obětní svícen kostelní a mříž kolem křtitelnice pocházejí z dob Pernštejnských, majíce překrásně stylisované listy révové a chmelové.

V kostele jest jediný náhrobní kámen z r. 1571 dvou synáčků Helmharta Jiřího z Tolce a na Kepachu, kteří zde v čas moru, jedouce se svými rodiči, zemřeli. Pod kostelem v rozsáhlých kryptách pochovávali se až do zákazu Josefínského vážnější občané třebičti, před oltářem faráři.

Mohutná, 75 m. vysoká, čtverhranná věž, stojící na místě starší věže z dob opevnění města, postavena byla za krále Jiřího r. 1458 z kamene dobrého a „v ní sklep dobře opatřený za komoru vší obce jest udělán“. [2] Komoru uzavíraly dvoje těžké dvéře s umělými zámky; v komoře byla schránka železnými kutými dvéřmi opatřena, do které v čas válek drahocenné věci obecní a privilejní listiny uschovávali. Na věži visel veliký, zvučný, zlatou obručí opatřený zvon, který Uhři r. 1468 roztloukli a kusy jeho po polích rozházeli; tyto byly posbírány a z nich r. 1481 slit zvon hlásný, na který hodiny bily. Když město po zkáze obnoveno bylo, opravili měšťané také věž, na které udělali 7 makovic, r. 1483 velký zvon Matky Boží a Sv. Martina pořídili.

Po 13ti letech opatřili druhý zvon jménem „Dominikal“ a potom ještě dva.

Věž opravována a z nova pokryta byla několikráte. První hlavní oprava padá do let 70tých stol. XVII. za Smila Osovského. Věž pokrývala se od r. 1572 — 1575; nad zvony zřízen byl byt pro trubače a komora pro orloj, dříví dubové na krov dovezeno
  1. Jan Rafael Chroustenský z Malovar na Myslibořicich a Něm. Rudolci držel v Třebíči dům čís. 102./1. v Haskově ulici. Účastnil se povstání proti Ferd. II., pozbyl r. 1622 své statky a žil s počátku v Uh. Skalici. Zemřel r. 1645 jakožto vysoký důstojník švédský prý v Méřině, kamž na návštěvu svých příbuzných přišel a jest prý v kapli matky Boži v tamním kostele pochován.
  2. Dle Střelky.