134
hrab. dra. Josefa z Valdštejna mramorová kazatelna a křtitelnice, obě ve slohu románském ; také nové vydlážděn kostel kehlheim*skymi deskami.
Zámek Tfebický jest pouze skrovným zbytkem kláštera benediktinského opraveným od vladařů z rodu Pernštejnského. (Obr. 61).
Klášter byl rozsáhlejší a velkolepější s mohutnou věži, kterou r. 1502, poněvadž sesutím hrozila, Vilém z Pernštejna rozbořiti dal. Mimo nynější vjezd do zámku zachovaly se dosud 2 gotické brány: jedna v t. zv. sále za Podklášterským hostincem (nyni zastavena domkem), druhá pod zámeckou farou.
V zámku chovají vzácné staré nábytky, sbírku starých zbrani, rodinné podobizny držitelů panství Třebického[1] a několik obrazů od malířů nizozemské školy. (Obr. 62.)
Lokalie byla u kostela zřízena r. 1759; prvním lokalistou až do r. 1776 byl P. Filip Zwach; mimo něj nejdéle zde působili: P. Ignát Zwach 1781 — 1810 a P. Alois Schrotz 1853 — 1873, za něhož lokalie povýšena byla na faru r. 1859. Přifařeny jsou: Zámek Třebíč, Podklášteří, Židovské město, Sokoli, Račerovice, Budíkovice a Týn.
R. 1900; čítala celá farnost: 2644 kat., 138 ak. a 628 židů.
Záduší při faře čini 16.968 K 50 h.
Farní kostel sv. Martina byl založen asi koncem XIII. stol., když Třebíč již značné se rozšířila. Nejstarší jeho částí jest kněžiště, bývalý to kostelík, který stal osamoceně na hradbách; věž stála poblíž. Nynější kostel povstal spojením kostelíka s věži. Kromě hlavni lodě má budova nyní 2 poboční lodě a nad nimi oratoria, pak ještě 2 kaple, které dal v letech 1707—1710 postavili farář Matlocius. Obraz sv. Martina maloval brněnský malíř J. Šichan (starší obraz Winterhalter.) (Obr. 63.) V kaplích jsou oltáře sv. Josefa (Obr. 64.) a sv. Anny, mimo to v kostele ještě 4 oltáře; kazatelna slohu barokového má bohatou ozdobu figurální.
Z dob předbělohorských vykazuje kostel jen skrovné památky, a sice železné dvéře do sakristie z 2. polovice XV. stol., na nichž ve 32 polích střídají se zubří hlavy Pernštejnské s císařským dvouhlavým orlem, a cínovou křtitelnici (Obr. 65.) ze- ↑ Mezi obrazy jest také znázorněn rodokmen pana Smila Osovského z Doubravice.
