2
Žula tvoříc na celém východě stejnorodou souvislou hmotu skládá se s černé slídy a jinorázu, do kteréžto směsice vtroušeny jsou velké krystalované živce prostoupené křemenem. Hmota žulová ani dlouholetým zvětráváním neskytá dostatek omice, zejména na svazích kopčitých bývá vrstva ornice tak mělká, že horský pluh spodní skálu zachycuje. Žula obsahuje v sobě peckovité tvrdší části, bohatší slídou a jinorázem, které zvětrání vzdorují; vyčnívajíce z půdy omlety bývají deštěm a vypadají, jakoby s vrchů splaveny byly, protož je někteří za bludné balvany považovali. Velikost těch balvanů jest různá; někde tvoří malebné skupiny. Hojně jsou dosud roztroušeny severně od Třebíče: u Pocoucova, u Trnavy, Hostákova a Valdíkova, zvláště u vsi Kamenné, která po nich jest pojmenována. (Obr. 1. a 2.) Hospodáři od dávných let vyváželi je z polí, ohrazujíce jimi zahrady a polní cesty a stavíce z nich domy a stodoly. U Pocoucova staly se základem domácího průmyslu kamenického: štípajíce je kliny na kusy robili z nich koryta a schody. Množství jich upotřebeno bylo ku stavbě transversální dráhy a pokročilí rolníci neustále z polí je odklizují, tak že den co den se ztrácejí. Západní hranice žuly třebické lemovány jsou pásmem položulovým (aplitovým), které jest složeno z křemene a živce, tu a tam se skrovnou přísadou slídy světlé; také v žilách někdy dosti širokých proniká bílá položula modravou žulu třebickou směrem od jihozápadu na severovýchod; jsouc mnohem tvrdší zvětrává položula obtížněji a tvoří v žule hřebeny. Půda z ní povstalá jest štěrkovitá a neúrodná, kdežto žulová zvětralina, dobře jsouc obdělána, uspokojivé dává výnosy žitné a zemákové.
Rule počínajíc od Třebíče náleží celá západní část okresu; jest to rula šedá, která často bílou i černou slídu v sobě obsahuje; prostoupena bývá žílami ano i celými pásmy ruly jinorázové, ruly tuhové, křemene a prahorního vápence, který proráží rulu na mnohých místech směrem povíce severovýchodním. Takové proudy pozorujeme od Řípova k Borovině (u Třebíče), od Chlístova přes Bílou Horu (u Čechočovic) na Krahulov a Sokolí, od Sokolí na Novou Ves a Čihalín k Čechtínu, od Zašovic k Čichovu, od Brancouz ke Chlumu. Vápenec jest buď zrnitý a balvanitý barvy bílé, neb vrstevnatý, celistvý barvy šedé. (Obr. 3.) Hodí se dobře na pálení vápna. Bílý zrnitý vápenec, ač někdy velmi krásný a nedvědickému vápenci se rovnající, na práce sochařské málo jest
