Stránka:Vlastivěda moravská - Třebický okres - 1906.djvu/147

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

130


to památka slohu románsko-gotického, jest 208' (65•7 m.) dlouhý, uprostřed 64' (20•22 m.) široký, ze které šířky na prostředek připadá 10•11 m, a na pobočné lodi po 5•03 m. (Obr. 56, 57.) Kostel má totiž 3 lodi: prostředni oddělena jest od postranních 14 vysokými pilíři, na nichž spočívá gotická klenba křížová. (Obr. 58.) Nejzajímavější části celku jest kněžský kůr tvořící dvoje oddělení, každé v jiném spůsobu klenby, velmi uměle stavěné. Nade branou prvního oddělení čteme, že chrám z neuctěných rumů obnovil (ex profanatis ruderibus restituit) Jan Josef z Valdštejna r. 1730; druhá brána kněžského kůru jest nižší a užší. Překrásná jest kruhovitá, polychromovaná apsis s barevnými okrouhlými okny;

Obr. 60 Krypta.

za oltářem viděti kolonádu 33 sloupků s ozdobnými hlavicemi ostrými oblouky spojenými.

Okolo oltáře asi ve ¾ výšky vede ve zdi chodba opatřena románskými okénky, odkud jest čarokrásná podívaná na Třebíč a okolí, která se zvyšuje různobarevným sklem.

Skvostem stavby jest románský portál s přerozmanitou ornamentikou sloupů, jichžto hlavice bohužel z části porouchány jsou. (Obr. 59.) Jiný portál menší a gotický objeven byl na straně protější (jižní) ze zámecké chodby.

Pod presbytářem jest krypta (Obr. 60 a 61.), spočívající na 16ti dvěma řadami stojících románských sloupech; pravá část krypty s poboční malou apsidou jest zbořena. V kryptě odpo-