V listopadu r. 1848 založil „Měšťanskou besedu“, první vlastenecké sdružení české, které dle stanov svých pracovati mělo „ku zdviženi pospolitosti občanské a pěstování jazyka česko-slovanského“. A také tento první zákmit národního života pohasnul, když sotva o dvě léta později nastala zase tuhá umrtvující reakce.
V roce 1849 obdrželo město za vyvážení roboty náhradu 30.000 zl. konv. mince a při novém organisování obcí připojilo k sobě samostatné dotud osady Nové Město a Nové Dvory. Po odstupujícím magistrátu ujalo se vedení „samosprávné obce“ od 1. dubna 1850 nové zastupitelstvo, kterémuž předsedal jako první v samostatné působnosti zvolený purkmistr Martin Hasek.
Avšak i v době samosprávy šlo město jenom zvolna ku předu na dráze pokroku, ač v létech padesátých a šedesátých prospívala zde všeho druhu řemesla a na trzích silně navštěvovaných i obchodům se znamenitě dařilo. Občanstvo z oněch dob nechtělo v počátcích nezvyklé dotud samosprávy poznati, že svobodná správa a sebeurčení také svépomoci vyžaduje, a že samostatná obec jenom tehdy dovede plniti své úkoly na osvětové a hmotné povznesení města, když jí obětavostí poplatnictva dány jsou k tomu dostatečné prostředky. Proto se také Třebíč opožďovala značně za městy jinými, která v týž čas již pečovala o rozvoj svého školství, o zřizování ústavů humánních, o dlažbu, osvětlení a kanalisaci, a nehybnou zůstávala i v počátku let šedesátých, když po zavedení svobodné soutěže, za volnosti stěhování a za poznenáhlého přeměňování starších rukodilen v moderní továrny počala se již kvapem vyvinovati v pozoruhodné střediště průmyslové.
Nicméně došlo r. 1857 alespoň ku zřízení čtyrtřídni hlavní školy chlapecké, roku 1858 nahrazeny na věži sv.-Martinské — ponejvíce ze sbírek soukromých — zvony roku 1822 rozlité, a r. 1862 dostavena i sama věž, na velikou ohavu města škaredou šindelovou stříškou po 40 roků zakrytá. (Obr. 45.)
Roku 1861 založena po druhé „Měšťanská beseda“, která politické výchovy občanstva se ujala s velikým úspěchem, tak že již roku 1864 vyslala „strana národní“ deset svých zástupců za třetí sbor volební do obecního výboru.
Ve válce r. 1866 přešli městem napřed dva husarští a čtyři dragounští plukové rakouští pod generálem Edelsheimem (11. a 12. července), po nich pak pruská armáda polabská pod gene
