Stránka:Vítězslav Hálek - Večerní písně - 1859.djvu/25

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována


XX.

Ten není rekem největším,
kdo udeřen zas udeří;
ten velký, kdo byl oklamán
a přec se nezpronevěří.

Kdo lásce doved’ zlořečit,
ten nepoznal ji ani,
neb láska umí odpustit
a nezná proklínání.

Kdo není schopen oběti,
ten lásky hoden není,
a špatný kněz, kdo sebe víc
než svoji oběť cení.

A kdyby láska žádala
mé žití i mé nebe —
já šel bych jak ten beránek,
že miloval sem Tebe.