Stránka:Slowanské národnj pjsně 3.djvu/150

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


IV. Srbske pesme.

1.

Dva su bora naporeďo rasla,
Meďu ňima tankovrha jela;
To ne bila dva bora zelena,
Ni meď ňima tankovrha jela,
Veç to bila dva brata roděna:
Jedno Pavle, a drugo Radule,
Meďu ňima sestrica Jelica.
Braça seju vrlo milovala,
Svaku su joj milost donosila,
Najposlije nože okovane,
Okovane srebrom, pozlaçene.
Kad to vid’la mlada Pavlovica,
Zavidila svojej zaovici,
Pa doziva ljubu Radulovu:
„Jetrvice, po bogu sestrice!
Ne znaš kaka bilja od omraze?
Da omrazim brata i sestricu.“
Al govori ljuba Radulova:
Oj hoga mi, moja jetrvice!
Ja ne znadem bilja od omraze,
A i da znam, ne bi ti kazala: