toho chvalozpěvu: Vešel totiž jezdec Farao (Faraonův kůň, hrom.: koňstvo far.). s vozy i s jezdci do moře. Toť předmět písně, příčina důvěry Israele a pramen jeho veselí.
Ze slov: Vešel Faraonův kůň s jeho vozem a s jeho jezdci do moře — nevysvítá ještě, že vedl Farao osobně ono vojsko, že i on vešel do moře a že tam zahynul: zahynulo tam jeho koňstvo, vozy a jezdci. V ž. 135 15 jest řečeno, že byl Farao se svým vojskem v červeném moři vytřesen (excussus, syr. poražen, aram. zadušen): ale i tu lze ta slova o mravní porážce Faraona, jíž se mu dostalo v jeho vojsku, vykládati. Mumie Faraona Meneptah-a (Merenptah), jenž by byl po mínění mnohých Faraonem doby vyjití Israele z Egypta, nalezena v pohřebištích u Theb, a leží nyní v Museum v Gizeh u Kahýry. Písmo sv. nepraví nikde, že by se byl tehdejší Farao sám v moři utopil. Až dosud však neznáme a nemůžeme udati s bezpečností jména Faraonů z doby útisku a z doby vysvobození Israele z Egypta. Egyptské prameny o těch událostech posud mlčí (Exodus. Erklärt von Dr. Holzinger).
11. מִי־כָמֹכָה Kdo jako ty? O tvrdém kaf pro libozvuk v. König. Stil. 269 31. Praví, že si Makkabejští učinili tato slova heslem ve válce, že je měli napsána na svých vojenských praporech, a že jim odtud dáno též jméno Makkabi, složené z prvních písmen slov tohoto stichu מכבי (2 M. 15 11). Jméno Makk. odvozováno však obyčejně od מַקֶּבֶת (s dvojím qôf) kladivo (dle Μακαβαῖος od מַכְבִּי zhasínatel t. j. boje). קָדוֹש svatý, mělo význam vznešenosti, pak i mravní čistoty a neporušenosti, LXX ἅγιος (od ἅζω, jag. ctíti), někdy ὅσιος i ἱερός. Hummelauer připomíná, že se egyptští kněží jmenovali ne‘b t. j. čistý, poněvadž i u nich svatost, čistota, arciť více zevnější žádána byla.
13. נֵהַלְתָּ jest piel, při němž zdvojení nahraženo prodlouženou samohláskou; impf. zní יְנַהֵל s dageš vmyšleným. LXX נחמת potěšil jsi. Někteří z tech, kteří vykládají tato slovesa hist. perfektem, kladou složení písně proto do pozdější doby.
14. První stichos má pouze tři slova. יִרְגָּזוּן má koncové ן a jest v přestávce milra‘; Sym. ἐταράχθησαν byli zmateni. חִיל mívá při sobě כַּיּוֹלֵדָה jako rodící.
15. אָז tehdy, i o budoucnosti (ž 96 12, Sof. 3 9).
