L. 17.Uvedeš je a zasadíš na vrchu svého dědictví.
Na přepevném svem příbytku, který jsi připravil, Hospodine;
(Na) své svatyni, Hospodine, kterou postavily tvé ruce.
L. 18.Hospodin kraluje na věčnost a dále.
L. 19.Vešel totiž jezdec, Farao s vozy a se svými jezdci do moře, a svedl na ně Hospodin zpět vody moře; synové Israele však šli po suchu jeho středem.
H. 11.Kdo jest jako ty mezi bohy, Jahve?
Kdo jest jako ty, vznešený ve svatosti.
Hrozný v slavných dílech, čině zázraky?
H. 12.Vztáhl jsi svou pravici: pohltila je země.
H. 13.Vedeš svou milostí lid, který jsi vykoupil;
Řídíš (jej) svou silou k svému svatému místu.
H. 14.Slyší (to) národové, třesou se,
Bolestí se svíjí obyvatelé Pᵉléšeth.
H. 15.Tu se děsí knížata Edómu.
Berani Mō’âbu — pojímá je třesení;
Roztékají se všichni obyvatelé Kᵉna‘anu.
H. 16.Padá na ně úzkost a strach;
Velikostí tvého ramene oněmují jako kámen.
Až by přešel tvůj lid, Jahve,
Až by přešel lid, který jsi vlastním učinil.
H. 17.Uveď je a zasaď je na hoře svého majetku,
Na místě, jež, Jahve, učiníš svým přebýváním.
Ve svatyni, Pane, kterouž tvé ruce postavují.
H. 18.Jahve jest králem na věky a na vždy.
H. 19.Neboť vešel Faraonův kůň s jeho vozem i s jeho jezdci do moře, a přivedl na ně Jahve vody moře zpět; synové Isrā’êle však šli suchem uprostřed moře.
11. Egypťané připisovali svým bohům sílu a moc; Bůh se projevil mnohem mocnějším, ano daleko nejmocnějším, není mezi bohy nižádného, jenz by byl Bohu Jahve podoben! Tak vyznal i Jethro: »Nyní vím, že jest Jahve větší než všichni bohové«. Dle jiných míst Písma sv. (Ž. 85 8—10, 95 4—5) věděli Israelité, že nejsou bohové ničím, že vůbec žádné síly nemají.
Kdo jest jako ty, veliký ve svatosti? Svatostí se liší Bůh od všeho stvoření, svatostí jest nad všechno stvoření
