svůj oheň, žár hněvu (ž. 2 5, 87 17), který je tráví, ničí snadno, a úplně jako tráví oheň strnisko (Is. 5 24).
Tak může zakročiti Hospodin v každé době proti kterýmkoli svým nepřátelům, tak učinil i při přechodu Israele červeným mořem.
8. A dechem tvého (Božího) žáru (furoris) nashromáždily, nastavily, nakupily se vody. V 14 21 bylo řečeno, že bylo moře prudkým východním větrem v souš proměněno, a že se rozdělily vody (i zde διέστη LXX); to jest »dech B. chřípí« neb »B. hněvu«. Aby mohli Israelité projíti mořem, nastavily se vody po obou stranách: Stála vlna, která jest tekoucí; v hebr.: postavily se jako hráz (hromada) ty, které jindy tekou. To nestalo se na kraji vod při březích, nýbrž ve středu moře, v srdci moře ztuhly spousty vod (abyssi; ž. 41 8).
Bůh rozdělil vody, poněvadž chtěl Israeli připraviti vysvobození; stalo se to tedy z lásky, z milosrdenství k Israeli. Spolu však bylo to rozdělení vod osudným Egypťanům, kteří v něm nalezli záhubu; vzhledem k těmto bylo učiněno hněvem (spravedlností) Božím.
9. Nepřítel (Egypťané) se bezpečně domnívá, že zvítězí, a dychtí, aby již Israele popadl a aby si kořist rozdělil. Dychtivost a bezpečnost, v jaké se nepřítel nalézá, naznačena krátkostí proslovených vět (bez spojky), asyndeticky přiřaděných: Pronásleduji, dosahuji, dělím kořist; naplní se má duše (má chtivost, o néfeš ž. 26 12 40 3), nasytí se má chtivost jejich kořistí, kterou u nich vezmu. Egypťané nechtěli Israelity usmrtiti, nýbrž skrotiti, přivésti zpět do Egypta, aby jim zase byli otroky; zde praví: Vytáhnu z pochvy svůj meč, zabije (interficiet, hubí) je má ruka. LXX κυριεύσει: učiní je panstvím, majetkem.
10. Bůh zmařil naději nepřítele velmi snadno. Zadul jeho dech (zavál jsi svým dechem, hebr.) vítr; jako při rozdělení vod zavál vítr, tak i při tom, když se vody zase sešly, ač to Ex. 14 27 nepoznamenává.
Sklesli jako olovo do mohutných vod, nebylo jim žádné pomoci. Vody červeného moře, jež zahubily Egy-
