L. 2.Má síla a má chvála jest Hospodin.
A stal se mi spasením;
On jest můj Bůh, a chci ho oslavovati.
Jest Bůh mého otce, a chci ho velebiti.
L. 3.Hospodin jest (jako) muž, válečník; »Všemohoucí« jest jeho jméno.
L. 4.Vozy Faraona a jeho vojsko svrhl do moře;
Jeho vybraná knížata byla utopena v rudém moři.
L. 5.Prohlubně je přikryly.
Sešli v hlubinu jako kámen.
H. 1.Tehdy zpíval Mōšé a synové Isrā’êle tuto píseň Jahve a pravili takto:
Zpívati chci Jahve neboť jest velice vznešený.
Koně i jeho jezdce shodil do moře.
H. 2.Má síla a zpěv jest Jâh,
A stal se mi spasením.
Tentoť jest můj Bůh, a chci ho oslavovati.
Bůh mého otce, a chci ho vyvyšovati.
H. 3.Jahve jest válečný hrdina (syr.), Jahve jeho jméno.
H. 4.Vozy Faraona a jeho vojsko svrhl do moře.
A jeho vybraní šālīšîm byli ponořeni do trstěnného moře.
H. 5.Vlny je přikryly,
Sestoupili do víru jako kámen.
1. Tehdy zpíval Mojžíš jest úvodní věta a nadpis té písně; lépe: zpívali, Mojžíš a synové Israelští (se s. 1.). Zpívejme Hospodinu (hebr. chci zpívati, zazpívám), ku chvále Hospodina, Boha zpěvem velebme! Jedn. číslo hebr. znění: Chci zpívati Jahve souhlasí se zájmeny má síla, má chvála, (nikoli: naše; synekdochicky jedn. číslo na m. pluralu); v překladech se však nenalezá.
Zbožní děkovali Bohu za jeho dobrodiní rádi zpěvem a sami se k Boží chvále vybízeli. Tak zapěla Debora, když byl vůdce Kananejských nepřátel, Sisara, usmrcen; zpívala i Judith, když byl Holofernes sťat, Anna, kdyz se jí narodil Samuel; podobně i Zachariáš, Panna Maria, Simeon.
Pohnutku chvalozpěvu a spolu i jeho předmět udávají slova: Neboť slavně se ukázal velikým (v hebr. sesilujícím inf: gā’ô gā’â: jest velice, náramně vznešený); žádná vznešenost, velikost na zemi není tak velikou, jako
