Nadpis.
L. 1. Ku konci;
Nezahubiž. Od Davida (na sloupový nápis), Když
poslal Saul a střežil jeho dům, aby ho usmrtil.
H. 1. Řiditeli hudby. »Nezkaž«. Od Davida
mikhtâm, když poslal Šāʾûl a oni střežili
dům, aby ho zabili.
Připsán Davidovi. Ostatní jako 561; viz úvod XXIII, XXV a XXVI.
Když poslal Saul a střežil Davidův dům, aby Davida usmrtil. To událo se dle 1 Kr. 199_17. Saul poslal své muže k Davidovu domu; oni střežili dům, a chtěli druhého rána Davida usmrtiti. Ale Mikhol, Davidova manželka oznámila jim, že David stůně; David se zachránil a utekl k Samuelovi. Dle toho projevuje žalm onu úzkost, v jaké se nalézal David za Saulova pronásledování.
Nepřátelé jsou četní, dle v. 6 jsou to národové (pohané); v. 7.,8., 15. a 16. spíše je přirovnává k lupičům, kteří noční dobou procházejí městem. David mluví ve jménu lidu a o svém lidu (v. 12).
Ti, kdož žalm Davidovi upírají, kladou jej do různých dob: buď po návratu z Babylona aneb do makkabejského věku. V prvém případě ohrožovali Israele sousední Samaritáné a jiní kmenové, v druhé době byli ohrožováni a pronásledování syrskými vladaři.
Žalm by byl sborovou písní. Aby- bylo dosaženo schema slok o 3, 3—1—3—1—3, 3—1—3—1 verši, doplněn v. 8 stichem ze ž. 937b, 18c však vynecháno.
L. 2. Vytrhni mne od mých nepřátel, můj Bože,
A od mých protivníků mne vysvoboď.
L. 3. Vytrhni mne od těch, kteří páší nepravost,
A od mužů krve mne spas.
L. 4. Neboť hle, chytají mou duši,
Napadají mne mocní.
L. 5. Ani nepravostí není u mne, ani hřích, Hospodine ;
Bez viny jdu a chovám se (řídím se).
L. 6. Povstaň mně vstříc a pohleď:
A ty, Hospodine, Bože zástupů, Bože Israele.
