rod (abortus), אֵשֶׁת by byl vázaný stav na místě prostého אִשָּׁה: ἔκτρωμα γυναικός. אֶשֶׁת v pozdější hebr. krtek (jindy חֹלֶד), jež se sem nehodí.
Na místě חָזוּ pl. k hromadnému נפל klade Wellh. חְזוּי. LXX udělala z אשת jméno אש oheň.
Jedna oprava smělejšího druhu jest: »Ať jsou odříznutí jako palmové větve כמר שבלי־תמר, ať zaniknou jako potoky כפלגים, které nespatřily slunce«.
10. סִיר hrnec סִירוֹת (mn. č. סִירִים znamená trní). כמוֹ vykládáno buď — aneb: ať jest maso syrové neb vařené חָרוֹן; ale toto není přídavným jménem. In ira by bylo כְּמוֹ במר חרון Sym. ἔτι ještě. שער dle arab. saʿara zapáliti, hořeti. Spina, rhamnus znamenají hřích. Aug., Řím.: »Dříve než vydá keř vaše trní«. König, Syntax § 371 h.
12. אָדָם všeobecně: lidé. אַךְ ἀληθῶς. אלהים božské moci — neboť má v přívlastku plural. (Srovn. v. 1. אלים).
Tento žalm jest vykládán o soudcích, protože jest zde řeč o soudu תשפטו (v. 2), o nespravedlnosti. Jsou však též výklady, dle nichž znamená justitiam loqui — pravdu mluviti, které vykládají žalm o nepřátelích Davida, nikoli o soudcích.
Nespravedlivými jsou nepřátelé a pronásledovatelé církve. Proti těm modlí se kněz v hodinkách středy tento žalm a doufá, že Bůh církev obhájí, ano on jest o tom i přesvědčen: »Bůh zetře, rozbije jejich zuby«!
58. žalm. (H. 59).
Proti loupeživým protivníkům.
Žalmista prosí za vysvobození od zlých nepřátel. Bez příčiny hledají silní protivníci, kterak by se ho zmocnili; probíhají městem, hrozí mu smrtí (2—10). Volá k Bohu o pomoc, pěje z rána díky ke chvále Boha, který ho ochraňuje (11—18).
Žalm jest pěkně, uměle sestaven. Skládá se ze dvou částí, obě jsou zakončeny refrénem (v. 10 a 18). V každé části jsou dvě sloky, po nichž je poznamenáno vždy Ṣélā (6. 14) a týž verš (7. 15).
