soudruhy modlářů ti, kteří אכלים עם יהוה jedí s Jahve (kněží), אכלֵי לֶחֶם יהוה kteří jedí chléb Jahve (chleby předkládané i maẓẓoth). כל v hebr. schází (Vulg. omnes). Zdaž nepochopí, nepoznají, že jest Bůh se spravedlivými?
6. לא היה פחד není v hebr. znění 14. ž. Tam (tehdy) se ti bezbožní, kteří jednají tak s lidem (dle v. 5.), třásli, hrozně třásli, když nebylo příčiny ke strachu (viz 14).
Rozmetal kosti חנה (sehnouti, obléhati) tvého obléhače; v řeckém ὠστὰ ἀνθρωπαρέσκων חָנֵף rouhač, bezbožný.
Větší tyto odchylky ve v. 6. povstaly nejspíše omylem při opisování. Znění ž. 14. jest tu lepším, aspoň lépe zachovaným než ž. 53.
53. žalm. (H. 54).
Prosba v tísni nepřítelem způsobené.
Nepřátelé cizí, násilní obkličují žalmistu a poněvadž ho i zahubiti chtějí, prosí k Bohu o pomoc (3—5). Doufá, že mu Bůh pomůže a nepřátely ztrestá. Za to chce Bohu obětí a chválou děkovati (6—9).
Nadpis:
L. 1. Ku konci. Mezi písněmi.
Poučení od Davida,
L. 2. Když přišli Zifejští a řekli Saulovi:
»Není-liž David skryt u nás?«
H. 1. Řiditeli hudby, na strunové nástroje;
Maskîl od Davida,
H. 2. Když přišli Zīfejští a pravili Šāʾûlovi:
Neukrývá-li se Dawîd u nás?
1. Dle toho jest pisatelem této poučné písně (maskîl XXIV) David. O binᵉghīnôth viz v úvodě XXVI (též 41).
2. Udává okolnost, k níž se nese obsah žalmu. Když byl David Saulem pronásledován, utekl se též do krajiny (pouště) Zīf, jižně od Hebronu, byl však poznán tamním lidem. Když to Zifejští udali Saulovi, že se David u nich ukrývá, byl tento v největším nebezpečí. Kniha králů zvěstuje, že byl David Zifejskými dvakráte zrazen: 1 Kr. 2319 a 261. V prvé zprávě nalézají se doslovně slova nadpisu tohoto žalmu. David mohl tuto okolnost na začátek své písně položiti; že by fa slova byla pozdějším pří-
