Žalm 51. nás poučuje, že nemá spravedlivý a zbožný ani při pomluvách, ani při pronásledování nejmocnějšími lidmi ztráceti důvěry v Boha. Tímto »mocným« mínili někteří antikrista, protivníka církve.
Sv. apoštolové se jmenují plodnými olivami v Boží církvi; oni takovou důvěrou zvítězili.
Modlíme se tento žalm v úterních ranních hodinkách, abychom se v důvěře posilovali. Kéž bychom byli jako plodná κατάκαρπος oliva v Božím domě!
52. žalm. (H. 53. Totožný se 13./14. ž.)
Zkáza lidí; Bůh chrání svůj lid.
Žalm obsahuje též dvě části, jako ž. 13. (1—4, 5—7). Celkový obsah je tentýž. (Viz ž. 13.)
L. 1. Ku konci. Pro Maeleth. Poučení od Davida.
H. 1. Řiditeli hudby. ʿAl-Machᵃlath. Maskîl od
Davida. (Ag. Th. při sboru [tanci]).
עַל־מַחֲלַת (87) není vysvětleno, znamená-li to nástroj neb nápěv neb hluboký, temný, melancholický ton aneb je-li to jen liturgické udání. Viz o tom úvod s. XXIX; k ostatním viz s. XXIV a XXVI Grimme míní, že jest עַל skrátka jakés věty; dle j. to bylo značkou hudby při 22 ton. stupních.
V tomto žalmu není přídavků řeckého a latinského znění, které jsou v ž. 133. Rozdílným se jeví nadpis, jméno Boha a 6. verš. Bůh jest zde jmenován sedmkrát a vždy Elōhîm (v 13. ž. čtyřikrát Jahve, třikrát Elōhîm). Snad byl ten žalm v bohoslužbě určen na dva různé dny, tak se zachoval na dvou místech.
L. 1b. Říkává pošetilec ve svém srdci: Není Boha.
L. 2. Zkaženi jsou a stali se hnusnými v nepravostech,
Není nikoho, kdo by činil dobré.
L. 3. Shlédl Bůh s nebe na lidské syny,
Aby viděl, je-li tu rozumný (člověk),
A který by hledal Boha.
L. 4. Všichni se odchýlili, vesměs se stali neužitečnými;
Není, kdo by činil dobré,
Není ani jediného.
L. 5. Nepoznají-liž všichni ti, kteří páchají nepravost,
Kteří sžírají můj lid jako (jídlo) chleba?
