V úterních hodinkách nám slova té písně připomínají, abychom konali nejsvětější oběť zbožně, s pravým smýšlením srdce, abychom zákon Boží měli nejen v ústech, nýbrž abychom se dle něho řídili: Uzříme pak Boží spásu!
50. žalm (H. 51.)
(Čtvrtý kajicný žalm).
Kající prosba za odpuštění hříchů.
Žalmista David prosí za odpuštění hříchů. Vina ho náramně tíží. Prosí i za moudrost a za pevné srdce (3—14). Za to chce rozhlašovati Boží slávu, působiti, aby se hříšníci k Bohu obrátili. Dobré srdce se Bohu více líbí než oběti; ale když budou zdi Jerusaléma postaveny, budou se i oběti Bohu líbiti (15—21.).
Nadpis.
L. 1. Ku konci. Žalm od Davida,
L. 2. Když k němu přišel prorok Nathan (potom), když
byl vešel k Bethsabee.
H. 1. Řiditeli hudby. Žalm od Davida.
H. 2. Když k němu přišel prorok Nāthân,
(po tom), když byl vešel k Bath-šâba.
Nadpisem jest žalm 50. připsán Davidovi a zároveň
udána i okolnost, při níž byl složen, aneb k níž se jeho
obsah nese. David se dopustil hříchu, že vzal Uriášovu
manželku k sobě a že se postaral, aby byl Uriáš v boji
usmrcen. Prorok Nathan přišel k Davidovi a vytýkal
jemu z rozkazu Božího ono dvojí provinění. David asi
rok zůstal ve hříchu, pak poznal svou vinu a činil pokání (2 Kr. 11. 12). Z kajících citů vyšly prosby ž. 6.
31. a 50.
Ze slov tohoto žalmu vyciťujeme, s jakou pokorou
uznával David velikou svou vinu; vidíme tu jeho upřímnou
lítost spojenou s pokornou důvěrou v milosrdenství Boží.
Nejvroucnější prosba, nejpevnější úmysl jsou v této písni vyjádřeny.
I slohem, obrazy a formou jest tento žalm velmi
krásný. Celá píseň stala se jednotnou sborovou písní;
