L. 9. Okuste a vizte, jak dobrotivý jest Hospodin,
Šťastný muž, jenž v něho doufá.
L. 10. Bojte se Hospodina, všichni svatí jeho,
Neboť není nedostatku těm, kdož se ho bojí.
L. 11. Boháči upadají v nouzi a hladovějí;
Kteří však hledají Hospodina, nebudou zbaveni ničeho, co dobré jest.
ד H. 5. Hledal jsem Jahve a odpověděl mi,
A ze všech postrachů mne vysvobodil.
ה H. 6. Pohlížejte k němu a vyjasníte se,
A vaše (m. jejich) tváře se nezardí.
ז H. 7. Tento ubohý volal a Jahve slyšel,
A ze všech jeho tísní jej vysvobodil.
ח H. 8. Ukládá se anděl Jahve
Kolem těch, kteří se ho bojí a osvobozuje jich.
ט H. 9. Okuste a vizte, jak dobrý jest Jahve;
Blaze muži, který se v něm skrývá.
י H. 10. Bojte se Jahve jeho svatí,
Neboť nemají nedostatku ti, kdož se ho bojí.
כ H. 11. Mladí lvové nedostatek a hlad trpívají,
Kdo ale hledají Jahve, nemívají nedostatku v ničem dobrém.
5. Vypisuje svou zkušenost, která jej vede k takové chvále Boha. Hledal jsem Hospodina kdykoliv jsem jej hledal, kdykoliv jej a jeho pomoci hledám, vyslyšel mne. Vysvobodil mne ze všech soužení (hebr. postrachů). David byl často tak vysvobozen; vyvázl z nebezpečí v Saulově domě, v Nobe, u krále Achise, na poušti a j.
6. Přistupte k němu a dojdete potěšení: vyjasní se vám; a nebudete nadarmo prositi, nebudete zahanbeni. V hebr. není imperativu, ale perf., jež lze bud minulým neb i přítomným časem vyložiti, neboť znamená též opětované pohlížení a vyjasnění: Pohlíželi k Jahve a vyjasnili se: podmětem jsou bud jiní lidé vůbec, aneb ti ubozí z v. 3. Radost, upokojení zářilo z jejich tváří a žádného zahanbujícího zardění nebylo na nich. Aneb lépe. imperat.: Pohlížejte (když pohl.) k němu a vyjasníte (vyjasněte) se. I jinde následuje po apostrofě všeobecná úvaha.
7. Sám na sebe ukazuje a dí: tento ubohý volal a Bůh ho vyslyšel; mnohokrát se o tom přesvědčil, že není jeho prosba marnou.
