21. V něm zajisté veselí se naše srdce: již důvěra v Boha působí bezpečnost, radost (sv. Pavel k Řím. 12¹²: z naděje se veselíce), Bůh jest předmětem a pramenem radosti. Beze strachu lze položiti budoucnost do rukou Jahve.
22. Modlitbou končí: Dobrotě Boží ať odpovídá důvěra v Boha, naopak důvěře v Boha vždy bude odpovídati Boží milost. Budiž nad námi milosrdenství (milost) prokazujž nám milost, když toho potřebujeme, když toho od tebe očekáváme. Jest to předposlední verš chvalozpěvu: Te Deum.
20. הִכָּה znamená s velkou důvěrou očekávati, jest to již jakési důvěrné spojení s Bohem, v němž se doufající nalézá. Protector, hebr. náš štít (3⁴).
Církev velebí slovy tohoto žalmu Boží Prozřetelnost. Ta jeví se podivuhodným způsobem v životě svatých Mučenníků: Bůh jich neopustil ani při smrti, vždy ukazoval jim svou péči, ku konci je korunoval. Radujme se ze Svatých a se Svatými. Modlíme se ten žalm na památku sv. Mučenníků; jest v pondělní ranní modlitbě.
33. žalm. (H. 34.)
Spravedliví jsou ve zvláštní Boží ochraně.
Žalmista byl osvobozen z nebezpečí, začež vzdává Bohu chválu a díky (2-11); v druhé části napomíná k bázni Boží a ukazuje, jaké výhody z ní plynou. Ukazuje, jak je třeba varovati se zlého. Spravedlivý potřebuje snad též někdy Boží pomoci; Bůh to vidí, přispívá jemu a vysvobozuje jej. Naproti tomu bezbožní skončí bídně (12-23).
Davida jmenuje nadpis pisatelem a přidává: Když přeměnil svou tvář (sebe) před Achimelechem, a propustil jej (tento) a odešel. Hebr.: Když přeměňoval svůj rozum před Abimelekhem a ten jej zahnal, a odešel. Tato poznámka nese se k 1. Kr. 21¹¹ a d. David, Saulem pronásledován, utekl se do krajiny Filištínů blíže města Geth.
