bily na srdce tak, že i srdce ztratilo veškerou sílu a je jakoby rozplynuté u prostřed mých útrob.
16. Vypráhla jako střepina má síla střepina nemá žádné vlhkosti, je vypálená ať ohněm pece, ať sluncem; tak má životní síla vymizela (Ž. 314). Nedostatkem krve, žízní můj jazyk přilnul k mému podlebí. A v prach smrti jsi mne uvedl; jest umrlčí prach, v němž umrlí leží; do hrobu jsi mne uvedl. Kristus Pán byl svým utrpením přiveden až do hrobu; stalo se tak s dovolením Boha Otce, ten dovolil aneb dopustil, že mohli nepřátelé Krista usmrtiti a že byl pak mrtvý položen do hrobu. (Jan 1911).
15. Podobné přirovnání k vodě i v 2. Kr. 1414 Lam. 211. נָמֵס nifal od מסס rozplynouti se (zaniknouti); lze je spojiti s דונג, ale lépe s לִִבִּי.
16. Saadja, Olsh. a j. čtou na m. כֹּחִי slovo חִכִּי »mé hrdlo« poněvadž přirovnání síly ku střepině není tak jasným; »Vypráhlo jako střepina mé hrdlo«; shoduje se tak lépe s následující částí parallelismu. A v prach smrti — tedy již blízko záhuby.
L. 17. Neboť obklíčili mne četní psi;
Rota zlomyslníků mne oblehla.
Prokláli mé ruce i mé nohy,
L. 18. Sčítají všechny mé kosti.
Oni pak mne pozorují a pohlížejí na mne.
L. 19. Rozdělují sobě má roucha
A o můj oděv metají los.
H. 17. Neboť obklíčili mne psi,
Rota zločinců mne oblehla,
Prokláli mi mé ruce i mé nohy.
H. 18. Mohu sčítati všechny své kosti.
Oni pozorují, pohlížejí na mne.
H. 19. Rozdělují si má roucha
A o můj oděv metají los.
17. Nepřátele jmenuje psy a zlomyslníky, a tím jest jejich nedočkavá hltavost a zloba charakterisována. Obklíčili mne četní psi smečka psů nečistých, hladových; takové tlupy probíhávají na Východě noční dobou ulice měst a mohou býti i lidem nebezpečnými. Již štěkot jejich jest nepříjemným, hrozivým; znamená posměvačná,
