toto znění je vhodnější, vždyť i výklad latinského: non ad insipientiam jest chladný.
2. LXX vykládali jedno אֵלִי Bože můj významem אֵלַי ke mně, a aby mělo nějaký smysl, přidali πρόσχες. שַׁאֲגָתִי můj řev četli שִׁגְגָתִי a můj omyl (neb mn. č.). שגאה o řvaní lva. Kristus Pán volal dle sv. Mat. 2746 a Heb. 57 velikým hlasem. רחוק jest přísudkem k דברי שאגתי a může býti v jedn. č. Halévy navrhuje čtení: ישועתי רחוקה »moje spása jest daleká« taková jsou slova mého úpění — ale zde není třeba změny.
3. Clamabo a exaudies správně přítomným časem přeložena. Těmi slovy si stěžuje, že marně volá. דּוּמִיָּה znamená mlčení, ticho; výklad a není mně mlčení, stále volám — nehodí se tak dobře k prvému: a neodpovídáš mně — proto překládáme: utišení není mně. LXX četli: οὐκ εἰς ἄνοιαν ἐμοί nelze rozeznati, jak asi měli v hebr. předloze (רְמִיָּהznamená lesť, hřích). Vykládali též: Volám, ale nikoli pro své hříchy, ale pro hříchy lidí vůbec; hřích se zove ve sv. P. často nemoudrostí, pošetilostí.
L. 4. Ty přec ve svatyni bydlíš,
Chvála Israele!
L. 5. V tebe doufali naši otcové,
Doufali a vysvobozoval jsi je.
L. 6. K tobě volali a bývali zachráněni,
V tebe doufali a nebývali zahanbeni.
H. 4. A ty jsi (přec) Svatý,
A trůníš na chvalách Israele.
(Navrž. opr.: A ty sídlíš ve svatyni, chv. Isr.)
H. 5. V tebe doufali naši otcové,
Doufali, a ty jsi je vysvobozoval;
H. 6. K tobě volali a bývali zachraňováni,
V tebe doufali a nebývali zahanbeni.
4. Marně dovolával se trpitel pomoci, a ví, že Hospodin sídlí ve svatyni, uprostřed Israele, na Sionu aneb v nebesích; odtud pohlížíš na každého, tam vyslýcháš prosby volajících. Jsi chvála Israele, ten, jehož I. chválí, ctí a velebí. Trpně: jímž se Israel zdobí, honosí, chlubí. Hebr. znění: A ty jsi (přec) Svatý, tentýž, který chránil a vysvobozoval předky Israele; a trůníš na chvalách, které tobě Israel vzdává, které vystupují jako oblak a tvoří tvůj trůn. Toto znění si v uvedeném smyslu nelze
