Stránka:Sborník prací historických - 1906.djvu/60

L. NIEDERLE.
MICHAL SYRSKÝ A DĚJINY BALKÁNSKÝCH SLOVANŮ V VI. STOLETÍ.

Syrská chronografie, ač je většinou založena na současné historiografii byzantské, není přece bez samostatné ceny pro počátky slovanských dějin na Balkáně a doplnila už několikráte kusé vědomosti zprávami novými nebo lepšími. Tak se objevila nová zajímavá data u kněze Tomáše (ze VII. stol.), u Jana Efesského († po r. 585), i u Mar- Gregora zv. Barhebraea (psal před r. 1286), pokud ovšem překlady nebo výtahy byl obsah jejich spisů širšímu studiu dostupný. Také velká kronika Michala z Meliteny, jenž v letech 1166–1199 byl v Antiochii patriarchou, byla známa již dříve jednak z francouzského výtahu, pořízeného Ed. Dulamierem v Jour. Asiatique (1848, 281 sl. a 1849, 315 sl.), jednak z vydání V. Langloise (Chronique de Michel le Grand, Venise 1868), ale teprve v nejnovějším úplném překladu syrského originálu, jejž vydává v Paříži s pomocí akademie francouzské J. Chabot od r. 1899,^[1] našel jsem zprávy, jichž, pokud vím nebylo dosud v zpracování dějin jižních Slovanů použito, a jež starší naše vědomosti zejména v jedné sporné otázce vítaně doplňují.

---

1. Chronique de Michel le Syrien, patriarche jacobite d’Antioche. Éditée pour la premiére fois et traduite en français par J. B. Chabot. Paris (E. Leroux), T. I., 1899, II., 1901–4. R. 1905 vyšla 1. část dílu III.