Přeskočit na obsah

Stránka:Sborník prací historických - 1906.djvu/41

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována
29
STAVBA MĚSTSKÝCH HRADEB V ATHENÁCH


Spartští šli ke stavbě a tam přímo nařizovali, aby ihned ustali od práce.

V nesnázi té Themistokles, který požíval tehdy největší vážnosti, poradil, aby se prozatím vyhovělo poslům spartským. Neboť budou-li stavěti dále, jest možno, že Lakedaimonští přitáhnou s Peloponnesany a zmaří jim úmysl jejich. – Prohlásil dále v radě, že odebéře se s několika soudruhy do Sparty jako vyslanec, a vložil úřadům na srdce, až přijdou do Athen poslové ze Sparty, aby je v Athenách zadrželi tak dlouho, až oni se vrátí do Athen. Zatím aby všichni dali se do práce, tak že bude možno záměr provésti.

Na to odebrali se do Sparty Themistokles a soudruzi jeho. V Athenách ujali se se stejnou horlivostí práce ženy i děti, otroci i cizinci, nešetříce domů ani náhrobků. Když při nadšeném úsilí všech dílo nad očekávání rychle se dařilo, ve Spartě povolán Themistokles na úřad, a tam činěny mu výtky v příčině stavby městských hradeb. Ale Themistokles věc popřel a vyzval efory, aby nevěřili planým pověstem, nýbrž aby poslali do Athen posly, vážené a důvěry hodné lidi, kteří jim budou mocí pověděti pravdu. On a soudruzi že ručí za pravdu slov svým tělem. Sparťané vypravili tedy do Athen kommissi, Themistoklea pak i jeho druhy dali hlídati.

Zatím v Athenách vyhnali zeď již dosti vysoko a posly spartské, kteří přišli s výčitkami a výhrůžkami, uvěznili. Do Sparty pak vzkázáno, chtějí-li míti své lidi na svobodě, aby propustili Themistoklea a jeho soudruhy. – Touto lstí Themistokles pomohl Athenám v krátké době a bez nebezpečenství k hradbám, a sobě k vážnosti a oblibě u spoluobčanů.

Všechny ostatní zprávy starověké (Andokides III., 38, Demosthenes c. Leptinem 73, Theopompos u Plutarcha, Themist. 19, Scholion Aristof. Jezdců v. 814, Nepos Them. 6, Plutarch Them. 19, Justinus II., 15, 8, Aristodemos V., 1, Polyainos I., 30, 5, Frontinus I., 1, 10) zakládají se na jednom nebo druhém z uvedených pramenů nebo na obou z nich – jak ukázal prvý A. Bauer (Themistokles, Merseburg 1881. Str. 165 nn.). Není nesnadno poznati, že ani zpráva Eforova nemá proti Thukydidovi samostatné ceny, nýbrž, že jest jenom její pozměněním. A tak,