Φιλίππους πόλιν ἐν ἀριστερᾷ ἔχοντα καὶ τὸν Ὄρβηλον τὸ ὄρος nemohou býti náhradou za čekanou zmínku o prvním přechodu přes Strymon (jak myslí Doell), ježto při slovech Φιλίππους πόλιν každý čtenář Arriana musil pomýšleti na známé ono město v přímořské rovině, i když připustíme s Doellem, že město Filippupolis mohlo se nazývati také Filippoi.[1]
Kdybychom chtěli přisvědčiti Doellovi, pak nutně musíme v textu Arrianově změniti Φιλίππους πόλιν ve Φιλιππούπολιν (což Doell sám pokládá za odvážné) a i po této změně musíme Arrianovi imputovati velikou neobratnost slohovou, ježto, i když se již nezmínil o přechodu Alexandrově přes Strymon, aspoň nepoučil čtenáře nějakým přídavkem k jmenu Filippupolis, které z různých oněch měst toho jména míní, zvláště když Filippupolis západně Strymonu jest ze všech nejméně známa. I když však nehledíme k tomu, že o prvním přechodu Strymonu není řečí, čekáme aspoň jistě, že uslyšíme, jak se dostal Alexandros opět s pravého břehu na levý.[2] Mlčení Arrianovo o tom jest mi důkazem, že možný jest jenom výklad starší, že totiž na našem místě Orbelos jsou hory nad Filibedžikem.[3]
Jak daleko na sever táhne se toto pohoří, z Arriana nevysvítá, ale zajisté připočteme k němu a priori také vrcholky Perinu.[4]
Ze Strabona VII. fragm. 36 dovídáme se o krajině Parorbelii, která, jak patmo ze jména, musila obsahovati pohoří Orbelos. V ní jest dle Strabona úrodná kotlina, počínající u města Eidomene se čtyřmi městy, z nichž jedno jest ona Filippupolis, o níž svrchu byla řeč při výkladě místa Arríanova I. 1, 5. Dle výslovného udání Strabonova však Parorbelie není rovna pouze oné kotlině,- ↑ L. c. 22. Doklad toho shledávám v Itin. Alex. 4. V. níže str. 21.
- ↑ Řekne-li se o někom, – abych užil příkladu snad příliš elementámího, ale věc objasňujícího – že vytáhl z Pešti a překročil Tiszu, musí každý logicky souditi, že dotyčná osoba táhla k v. po levém břehu Dunaje k Tisze a nikoliv, že táhla na. př. z Peští přes Dunaj k Ostřihomu, tam že překročila Dunaj a pak teprve že přešla Tíszu.
- ↑ Nemožný výklad podává Mannert (l. c. 498), že totiž Alexander táhl údolím Nestu a měl pak Orbelos (severní v. str. 22) po levé ruce. Kontext místa Arrianova odporuje naprosto tomuto výkladu, jehož i Droysen, Geschichte des Hellenismus I.2 114, Gotha 1877, snad se přidržuje. Srovn. Niese, Geschichte der griech. und maked. Staaten. . I. 54 p. Gotha 1893.
- ↑ Pouze Desclevises du Dezert. Géographie ancienne de la Macédoine, Paris 1862, str. 25. odlučuje pohoří Perin od Orbelu, jejž stotožňuje pouze s horami u pramenů říčky Kuru-dere.
