Přeskočit na obsah

Stránka:Sborník prací historických - 1906.djvu/310

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována


DR. FRANT. MACHÁT:
ŽIDÉ V NÁCHODĚ.
PŘÍSPĚVEK K DĚJINÁM MĚSTA v XVII. A XVIII. STOL.

Poddanské město Náchod vzniklo v 2. pol. 13. stol. při staré stezce Kladské. Těžilo z výhodné polohy pro obchod a přízní pánů svých v 2. pol. 15. století, krále Jiřího z Poděbrad a jeho syna Jindřicha, vévody Minstrberského, povzneslo se na důležité tržiště. Jest přirozeno, že bylo vyhledáváno i od těch, kterým obchod byl hlavním zdrojem výživy – od židů. Kdy se židé počali usazovati v Náchodě, nevíme. Prvou zprávu o koupi domu v Náchodě židem máme teprve k r. 1455, kdy vládl krutě nad městem uchvatitel hradu a panství, Jan Kolda mladší ze Žampachu.[1] Na to následuje dlouhá přestávka v nabývání domů křesťanských v Náchodě židy do r. 1491 snad proto, že noví držitelé města, páni z Kunštátu a Poděbrad, židům nebyli nakloněni.[2] Zato tím častější jsou zápisy židovské na domy v Náchodě v 16. stol. Židé směli si zakupovati domy jen v ulici později zvané „Židovská“ podél městských hradeb, ač i tu bydlili roztroušeni mezi křesťany do polovice 18. stol.

Pobytu židů v městě nebylo v 16. stol. zbraňováno. Jen r. 1542, kdy z nařízení královského se musili židé z celé země vy-

  1. Kuben žid koupil domek za 6 kop od Vaňka permkáře „s woli panie“ a měl zastati vše „vedle súsed“. Grunt. kniha města Náchoda z r. 1442 (I.)
  2. Žid Mojžíš zakoupil dům od hejtmana Šimona Sudlice ze Žernova I. IX. 1491. Kn. grunt. z r. 1442.