Stránka:Sborník prací historických - 1906.djvu/258

Tato stránka nebyla zkontrolována

JAROSLAV BIDLO:
O KONFESSI BRATRSKÉ Z R. 1573.

Článek tento chce býti příspěvkem k dějinám věrouky bratrské. Vzhledem k rozsáhlému úkolu, který na tomto poli očekává badatele, jest to ovšem jen drobný příspěvek, doufám však, že jeho výtěžek bude přece paprskem světla vrženým v nejtemnější kout církevního života Jednoty bratrské, paprskem, který by mohl býti vodítkem pro toho, kdo by se chtěl pustiti dále a hlouběji.^[1] Jedná se o poměr bratrské Konfesse, králi Ferdinandovi r. 1535 podané a latinsky r. 1538 ve Wittemberce (pod záštitou a s předmluvou Lutherovou) vydané, k latinské Konfessi z r. 1573, vydané rovněž ve Wittemberce za souhlasu theologů tamnějších,“^[2]

↑ Věroukou bratrskou obírali se Gindely (Die dogmatischen Ansichten der böhm.-măhr. Brüder v Sitzungsberichte der Wiener Akad., hist. Cl. XIII. Wien 1854), Zeschwitz (Die Katechismen der Waldenser u. Böhm. Brüder. Erlangen 1863). Plitt (Über die Lehrweise der böhm. Brüder in Betrett der Rechtfertigung durch den Glauben und der Werke des Glaubens v Theologische Studien u. Kritiken 1868, 4. Heft), Müller (Die deutschen Katechismen der böhm. Brüder v Monum. Germ. paedagog. IV. 1887) a Lenz (Konfesse bratrská (z roku 1535) a učení symbolických lutheránů i helvetů v Čas. kat. duchov. 1872, Zda-li měnila Jednota Bratří Česských svoje učení o velebné svátosti? v Rádci Duchov. 1895) nehledě k starší literatuře 18. století, o které se zmíním na příslušných místech, na př. hned v následující poznámce (2). Skutečnou vědeckou cenu mají pouze pojednání Plittovo a Müllerovo (nehledě ovšem k Zeschwitzovi, na němž mně v tomto případě nezáleží).
↑ Zaznamenati dlužno ze starší literatury pokus Carpzovův, Religions-Untersuchung der böhm.-măhrischen Brüder (str. 318 sl.), jenž podává ve 3 souběžných sloup-

[1] Věroukou bratrskou obírali se Gindely (Die dogmatischen Ansichten der böhm.-măhr. Brüder v Sitzungsberichte der Wiener Akad., hist. Cl. XIII. Wien 1854), Zeschwitz (Die Katechismen der Waldenser u. Böhm. Brüder. Erlangen 1863). Plitt (Über die Lehrweise der böhm. Brüder in Betrett der Rechtfertigung durch den Glauben und der Werke des Glaubens v Theologische Studien u. Kritiken 1868, 4. Heft), Müller (Die deutschen Katechismen der böhm. Brüder v Monum. Germ. paedagog. IV. 1887) a Lenz (Konfesse bratrská (z roku 1535) a učení symbolických lutheránů i helvetů v Čas. kat. duchov. 1872, Zda-li měnila Jednota Bratří Česských svoje učení o velebné svátosti? v Rádci Duchov. 1895) nehledě k starší literatuře 18. století, o které se zmíním na příslušných místech, na př. hned v následující poznámce (2). Skutečnou vědeckou cenu mají pouze pojednání Plittovo a Müllerovo (nehledě ovšem k Zeschwitzovi, na němž mně v tomto případě nezáleží).

[str246-2] Zaznamenati dlužno ze starší literatury pokus Carpzovův, Religions-Untersuchung der böhm.-măhrischen Brüder (str. 318 sl.), jenž podává ve 3 souběžných sloup-

[1]

[2]