Modlitba osiřelé dívky.
Otče nebeský! Jenž jsi útěchou a záštitou všem, kdož Tě vzývají a v Tebe spoléhají! k Tobě i já utíkám se v tomto smutném postavení svém; k Tobě, otče vdov a sirotků, zvedám slzící zrak svůj a vyhledávám pomoci a přispění, vyhledávám vytrvalosti a odvahy, abych snášeti mohla nenahraditelnou mi ztrátu. Ach, byli mi vyrváni, drazí moji, jímž život a tak mnoho dobrého děkuji, kteří milovali mne láskou něžnou, kroky mé bedlivě a starostlivě opatrovali a věrně a s pílí neúnavnou mé blaho duševní i tělesní podporovat se snažili.
Avšak nepodávám se zoufalství, neboť Ty, Otče nebeský, — budu-li zbožnou a dobrou — ochraňovati budeš mne opuštěnou a přispěješ mi, protož pilně chci se vynasnažit, abych vždy ochrany Tvé hodnou byla.
Spoléhajíc v milost Tvou doufám, že Ty, Pane milosrdný, snahu mou podporovat a žehnat budeš a že kdys, popřeješ-li mi milované rodiče opět spatřit, hodnou budu jejich pohledu před trůnem Tvým.
Tobě, Otče, poroučím svou duši; nedej abych zahanbena byla. Pochválen budiž, Hospodine, Otče sirotků. Amen.
