Tato stránka byla zkontrolována
Nad lesem měsíc se zvedá,
stříbrný rozlévá jas.
Mráčkem kol smrt pluje bledá.
„Marně mne hledá
prosba Tvá. Ty’s určil čas.“
Vidí ji mizeti v dáli
jakoby rozkošný sen.
Z oší se slzí proud valí:
„Života žaly
ponesu po soudný den.“