Tato stránka byla zkontrolována
„„Ne tak! V Tvé též síti
srdce mé se cítí,
nemůž’ ujíti.
Všeho již se vzdávám,
všecko Tobě dávám;
lásku za žití.““ —
„Lásku? Nuž buď volna!
Uschni, slzo bolná,
slast nám vespolná.
Ale zřít Tě zase
nutí v krátkém čase
touha nezdolná.“
„„Přijď, až noční stíny
klesnou na dědiny,
přijď, můj jediný.
Viz ten háj, tam v temně,
ovinou Tě jemně
lokte dívčiny.““
Objal ji kol těla,
líbal v ústa rdělá,
až se zachvěla.
„Dej mi do zástavy
tuto stužku s hlavy,
mou že’s docela.“
