Stránka:Quis, Ladislav - Ballady (1883).djvu/25

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

Bych jej zavřel? — Kam se děje? —
teď mi teprv štěstí přeje!
To jest ona černá kniha,
o níž se mi v hlavě mihá
babiččino povídání,
že prý duchy pekel shání,
opustit jim káže noc,
v čtoucího je dává moc.
Po chorých se otec shání,
matka šla už na kázání —
Hoši! to vám bude švanda,
až sem přijde pekel banda
a já, jako mocný vládce
k své je nechám skákat krátce;
lavice ze školy brát,
kantorovi metlou dát,
hlídačovi hrušky střásti,
na hodinách rafij zmásti,
hospodyni na faře
z hrnců hnát vše u vaře! —
Bojíte se? — Ale děti,
mou jen vůlí vše se sletí,
mou vše vůlí zmizí zas,
nezkřiví vám ani vlas.
Hoši, jenom vesele,
dnes, ba dnes je neděle;
po chorých se otec shání,