Tato stránka byla zkontrolována
„Jenom jednou, jednou v kolo —
duši svoji za to dám,
jenom jedno, jedno solo,
čert byť pro mne přišel sám!“
A ty dudy a ty trudy
a ten tanec dál a dál. —
Z nenadání v tváři rudý
myslivec před Káčou stál.
Upejpavě zavdala si,
zlatník cinkl — solo zní;
prázdné kolo, tajné hlasy,
tajné smíchy: „Kdo to asi,
z které chasy tančí s ní?“
A ta Káča, ta si vede
do kolečka, do kola;
tmavší ještě tváře smědé,
větrem vlasy pološedé
lítají a sukně hnědé
do kolečka, do kola.
Káča v nebi do pola!
Dechu sotva ústa stačí,
ňadra se jí zase dmou;
