Stránka:Puchmajer, Antonín Jaroslav - Sebrané básně.djvu/142

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

Puls již ledva bije, pysky posvadly,
Nohy seslably a oči zapadly,
Zvisla ramena, i celé tělo
Omrtvělo.
Poznavše svou zkázu oudy hned,
Že to není tlustý darmojed:
Prve co dodává každé žíle,
K zdraví že to přivodí i k síle;
V čemže jemu pracovitě posluhují,
Tím i samým život vlastní obsilují.
Hned se dají pospolu
Do zvyklé zas práce, starostí a mozolů;
Tak že jako prvé dávné
V člověku se stalo kralování zprávné.