Tato stránka nebyla zkontrolována
Proč též neochráníš neviny
Před takými zlosyny?
Ten že toho želí, jeví jeho pláč;
Čáka jest, že lítý ten se bude káti žráč.
Příhodná je tuším chvíle k dání
Napomenutí mu ku pokání.
Poďme! Nábožný náš sum,
Jemuž srdce outrpné a zdravý um:
Plač, ó plačiž, volá, duše zlostná,
Nelítostná,
Nepravostí svých, když tebe
Ku pokáni zůve milostivé nebe.
Zkruš se! žel jen Bohy donutí,
Hříchy tvoje dáti v zapomenutí.
Nešťastníku! dítě sežrati!
Nad zločinstvím tvým mé srdce krvácelo;
Nyní, slyše tebe plakati,
Opět občerstvělo.
Ano! jest mi žel, dí ještěr: že sem nekvapil,
Že ten druhý prch, že sem ho nelapil.
Báseň tato zvěstuje,
Kterak zlosyn lituje.
