Stránka:Polívka O zlatém ptáčku a dvou chudých chlapcích.djvu/1

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována
94
J. Polívka:
O zlatém ptáčku a dvou chudých chlapcích.

Ve svém článku »O srovnávacím studiu lidových tradic«, vytištěném v II. sv. tohoto Sborníka, vytknul jsem jako hlavní výsledek všech našich dosavadních badání: »Theorie o stěhování a přejímání látek zůstává v plné platnosti« i dovozoval jsem, že postupujíce dle určité methody můžeme se přece dopátrati původu jednotlivých látek, »stanovití původní jich vlast a také jich pout od jednoho národa k druhému, ovšem ne s apodiktickou určitostí, než aspoň s přibližnou pravděpodobností, ne-li s poměrnou jistotou«. Methoda, jež nás nejspíše povede k cíli, jest dle našeho přesvědčení ta, kteráž seřazuje verse každé jednotlivé látky v určitém pořádku zeměpisném, a pokud máme na pomoc starší záznamy a zpracování těchto látek také v pořádku historickém. Nedávno ozval se jeden z předních ethnologů polských, Dr. St. Ciszewski[1] velmi rozhodně proti názorům, jichž se drží spisovatel těchto řádků. Tvrdí, že prý methoda ethnologická ve studiu tradic zadala theorii migrační takovou ránu, že menší jest provinění proti kritice vědecké, připouští-li se nezávislý vznik jednotlivých motivů a celých pohádek, než hledají-li se prameny jich vzniku a cesty jich šíření… Nemůžeme nikterak přiznávati toto negativní stanovisko. Nezávislý vznik, když ne jednotlivých motivů tož aspoň celých pohádek, t. j. jisté řady motivů v určitý celek spojených, jest také podle J. Bédiera i podle A. Langa téměř nemyslitelný, a nechceme-li nepopiratelnou shodu a spojitost jistých pohádek u jednotlivých národů vysvětlovati právě dle theorie migrační, nechceme-li zkoumati, jak se která pohádka šířila, kde asi původně vznikla, jest lépe vůbec této práce zanechati a nesrovnávati verse jednotlivých látek, neboť práce ta byla by pak bezúčelnou a zbytečnou. I přes tento zajisté závažný hlas chceme dále pokračovati ve svých studiích, připravujíce systematický rozbor pohádek slovanských.

V této studii chceme sledovati látku velice rozšířenou na západě i na východě, u našeho národa i u jiných národů slovanských, zkoumati souvislost versí jednotlivých, stanovití cesty, jimiž se šířila, jak se měnila a přepracovala, stanovití prvotní obsah této pohádky a přibližné její rodiště. Předem prohlédneme si verse zapsané u našeho národu českoslovanského, potom postupně verse národů zeměpisně bližších i vzdálenějších. Dáme se nejdříve na západ, kde nalezneme verse bližší našim českoslovanským; pak postoupíme k jižním a východním Slovanům, srovnáme verse u těchto kmenů zapsané, jakožto i verse jiných národu orientálních, a tak se nám snadně objeví větší příbuznost versí národů

  1. Bajka o Midasowych uszach. Studyum z literatury ludowej. W Krakowie 1899. Rozpr. wydz. Akad. Um. XXVIII.