mohou vysloviti přání svá, a slibuje je vyslyšeti. Přání tato se vyplňují; ale proti očekávání a vinou těch, kteří přání vyslovují, není to jim k užitku, třebas nezpůsobí jim škodu«. Nenalézáme pak v rozboru pohádek této skupiny u jmenovaného učence ani jediné, která by poněkud jen připomínala uvedenou pohádku neapolskou. Ještě více však připomíná neapolská pohádka látku velice rozšířenou, z Pančatantry známou, o myšce, kterou poustevník modlitbami svými proměnil v dívku. Když dívka vyrostla, hledal pro ni pěstoun její ženicha: ženichem může býti jen tvor nejsilnější na světě; navrhuje jí poustevník za ženicha slunce; myška chce mocnějšího; jest to prý oblak, neboť zakrývá slunce, pak vítr rozprašující oblak na tisíce kousků, dále hora, která zadržuje vítr, konečně myš, neboť ta jest mocnější než hora, rozrývá její tělo. Myš, král myší konečně došel milosti, a dívka opět proměněna v myšku.[1] Rozdíl mezi touto indickou pohádkou a neapolskou versí jest vlastně jen, že tam jest myš v dívku proměněná, zde chudý kamenník.
Všecky verse námi zde probrané spojuje úže vlastně jen společná ideje: nenasytná ctižádost jest trestuhodná. Jsouť všecky tyto pohádky od Altaje až do Francie i Itálie téměř jen jakousi illustrací této všeobecné myšlenky.
Rozpadají se pak verse námi probrané na několik mezi sebou nezávislých skupin:
- verse ruské, švédská, žmuďská, verse německé, konečně chrvatská: přání nenasytné rybářky vyplňuje zázračná rybka.
- verse ruské a altajská, kde místo rybky vystupuje kocour, aneb místo něho liška.
- verse ruská a moravská: ve kterých jest tu ptáček divotvornou osobností, udělující bohatství i hodnosti, trestající neukojitelnou ctižádost. Od nich odchylují se verse lotyšská a elsasská, ve kterých ptáček k chuďasům spočátku sám přilétá, neprošen se jim nabízí.
- Místo těchto zvířat čarodějných vystupuje konečně jakýsi lesní duch ve stromě ukrytý ve třech versích ruských a ve dvou lotyšských, ve versi polské jest pokřesťanštěn ve sv. Michaela, v jedné versi maloruské spojila se látka tato s jinou, ve které jako kmotr chuďasa četnou rodinou ztíženého vystupuje stařec (Bůh).
- Verse románské se odchylují. Látka se připíná k látce hojně rozšířené o bobu vyrůstajícím až do nebe. V jiných versích se vypravuje dále, že chuďas dostal v nebi od sv. Petra divotvorné věci (stolku prostři se, beránku otřes se, kyje z torby a p.), v těchto
- ↑ Rozebral pohádku tuto posledně René Basset v Revue des trad. popul. VII., str. 398 sl. K versím na tomto místě uvedeným patří ještě chrvatská u Fr. S. Krausse Sagen und Märchen der Südslaven I. č. 36, srv. poznámky G. Meyera v Archiv f. slav. Philologie VII., str. 315.
