Tato stránka byla zkontrolována
Útěcha milé.
Každý večer, když se sešeří,
vklouzne tiše milá v jizbu moji,
delikátní příkrm k večeři
nádherné mi tílko její strojí.
Co mi při mdlém lampy svitu dí,
nehodí se pro veřejnost ani;
v rozpacích se celá studem rdí,
dívčí ostych zjevit vše mi brání.
„Jestli prý dostane děťátko,
následkové chybného to kroku…
— Nemůž′ případ nastat za krátko,
nejdříve tak za tři čtvrtě roku.
Do té doby chci Tě milkou mít.
Měla-li bys být však slečnou — matkou,
může přec se případ přihodit —
malou mojí žínkou budeš sladkou!
