„Musíš přijít. Udělej si v sobotu volno, sedni na vlak a přijeď. Budeš nám všem vítán, místa je u nás dost. Je to hned ta třetí vilka napravo u jezera. Jdeš po takové pěšince, uvidíš taková zelená vrátka do zahrádky, vedou k nim tři schůdky. Až přijdeš k vrátkům, ta se otevrou, když do nich jen trochu strčíš kolenem…“
„Proč kolenem?“
„No, já si myslím, že přece nepřijdeš s prázdnýma rukama.“
Pan Weinstein vedl nějaký proces, ale když přišlo hlavní přelíčení, nemohl se dostavit, poněvadž byl zrovna na cestách. Dal se zastupovat advokátem, kterému nařídil, aby mu hned telegrafoval do Drážďan, jak to dopadlo.
V den soudu dostal v Drážďanech od advokáta telegram tohoto znění:
„Spravedlivá věc vyhrála.“
Pan Weinstein hned sedl a odtelegrafoval:
„Rekurovat!“
„Copak jsou tak nakvaăený, pane Gutfreund?“ ptá se přítel pana Gutfreunda v kavárně. „Stalo se jim něco?“
„Ještě se ptejte. Kdyby se vám stalo, co mně…“
