„Co budeš přisahat, Artur?“
„Vím já, Siegfried?“
„Pane Votický. já vám říkám… Mám starosti!“
„Starosti? A já nemám žádné starosti, pane Kraus.“
„Jak to, že nemáte mít žádné starosti, pane Votický.“
„To máte tak: Já jsem si najal člověka, který má ty starosti za mne.“
„A co mu platíte, tomu člověku?“
„Co bych mu platil: tři tisíce měsíčně mu platím.“
„Tři tisíce…! A kde vezmete tolik peněz?“
„To je jeho první starost!“
Řekl pan Salus své choti: „Maminko víš… Kdyby z nás měl někdo umřít, tak se odstěhuju do Benešova.“
„Pane Krauskopf, jakou jste mně to dohodil nevěstu? Vždyť ona je jednonohá.“
„Jaký vy máte řeči na sobě, pane Bienenfeld. Podívejte se: Vy pojmete za manželku krásnou, zdravou, dvounohou dívku. Dobře. Za nějaký čas jdete s ní na procházku. Dobře. Přejede ji
