„Já vás vůbec neznám. Já jsem si vás vypočítal!“
Dva šnoreři (židovští žebráci) se radí, jak by přišli k penězům.
„Poslyš,“ povídá jeden, „tamhle bydlí bohatý pan Lobosický. Ten dává vždycky sto korun. Jdi k němu, on ti dá.“
„Jo, ale co mu řeknu?“
„Rekneš: Naše obec vyhořela, dům mi shořel do základů, celá rodina lehla popelem.“
„Dobře“ A první šnorer šel k panu Lobosickému.
Když se vrátil, ten druhý na něho čekal.
„Dostals?“
„Dostal. Sto korun.“
„Tak dej sem padesát!“
„Dovol — copak tvoje obec taky vyhořela?“
Stein navštívil svého přítele v blázinci.
„Prosím tě,“ táže se, „jak, ses sem dostal?“
Blázen pokrčil rameny.
„To je tak,“ povídal, „rozpor v mínění. Já tvrdil že všichni lidi jsou blázni, všichni lidi říkali, že já jsem blázen — přesila vyhrála.“
