K rabínovi přišla jedna paní, že se chce dát rozvést.
Rabín jí domlouval, aby to nedělala.
„Podívejte se,“ řekl, „máte s ním několik dětí —“
„Děti! Děti!“ povykovala ta paní, „vím já při tom jeho záletnictví, jestli jsou to jeho děti?!“
Chudý člověk přišel k rabínovi a bědoval:
„Rabbi, mám velkou bídu. Já, žena a šest dětí jsme v jedné světnici. Nemůžeme se ani hnout. Co mám dělat?“
Rabín přemýšlel a pak pravil: „Kup si koně.“
Chudý člověk se uklonil a odešel.
Za nějaký čas přišel zase a lamentoval: „Rabbi, to už je k nevydržení! Mám jenom jednu světnici a v té jsem já, žena a šest dětí. A teď ještě máme tam koně. U nás není vůbec hnutí. Co mám dělat?“
„Prodej koně,“ radil moudrý rabín.
Brzy na to přišel opět chudý člověk a měl velkou radost.
„Děkuji ti, moudrý rabbi, ze tvou radu. Prodal jsem koně a teď máme všichni místa dost.“
Richard Michelup dostal vysvědčení, ozdobené čtyřmi nedostatečnými.
