„Docela jednoduše. Mluví se jako obyčejně, jenomže se při tom nic nepovídá!“
Sotva přišla ta upomínka, sedl si Artur Porgee a napsal následující dopis:
„Velectěný pane!
Dovolil jste si napsat drzý dopis. Upozorňuji Vás, že během roku ukládám všecky nezaplacené účty do přihrádky. Na Nový rok zamhouřím oči, vytáhnu jeden účet a zaplatím. Jestli se ještě jednou opovážíte poslati mi takovou nestydatou upomínku, pak jste ze slosování vyloučen.
S veškerou úctou…“
Byl velký svátek Den smíření. Pan Schmalfuss potkal rabína a ptal se: „Pane rabín já prosím o poučení. Kdybych uviděl na velký svátek na ulici dukát, smím jej zdvihnout?“
„Nikoliv,“ odpověděl rabín, „ve svátek se nesmějí peníze brát do ruky.“
Pátravě se podíval na dlažbu.
„A za druhé, ten dukát nikde nevidím…“
Cestující mluvil dvě hodiny do pana Geduldigera, ale nepodařilo se mu nic prodat. Resignovaně zabalil svých dvacet kolekcí — pak se ale
