Ono místo, jež mimo jiných budov Olomoucký velechrám zaujímá, patří nejen v královském hlavním městě Olomouci, nýbrž i v celé střední Evropě mezi nejzajímavější a nejpamátnější. Neboť s místem tímto spojeny jsou takové památky a události, které nejen ony poutají, jejichžto osudy s tímto místem velmi úzce jsou spojeny, totiž obyvatele Olomouce a naší uzší vlasti českomoravské, nýbrž vůbec každého vzdělance nevšedně překvapují, jak to průběh dějin zmíněného místa ukáže.
Dějiny onoho místa, jemuž lid náš obyčejně říká „na dómě“, lze rozvrhnouti na osm obdodí a sice:
období I. od pravěku až do zavedení víry křesťanské na Moravě, t. j. až pro r. 863.;
období II. od r. 863.—1131., t. j. až do zřízení biskupského čili kathedralního chrámu tamže;
období III. od r. 1131.—1265., t. j. až do přestavování romanského chrámu ve sloh gothický;
období IV. od r. 1265.—1380., t. j. až do úplného sgothisování jeho;
období V. od r. 1380.—1616., t. j. až do stavby velikého presbyteria ve slohu renaissančním;
období VI. od r. 1616.—1777., t. j. až do povýšení dosavadního biskupského chrámu na arcibiskupský čili metropolitní;
období VII. od 1777.—1883., t. j. až do velikého přestavování za nynějšího panujícího knížete a arcibiskupa Olomouckého Jeho Eminence Bedřicha landhraběte z Fürstenbergův, a konečně
období VIII. od r. 1883 až do doby nejnovější.
