Stránka:Matej Anastasia Simacek Svetla minulosti.pdf/62

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována
― 45 ―


svádélo jej takřka nepozorovaně v nový proud životní, tak lahodivý, zcela rozdilný od toho dřívějšího prudkého, rmutného a strhujícího, tak proti němu mírný a křišťálově'čistý, jako vyhřátý luční potok proti zkalené horské strži.

Netajil si později, ze právě v tom kontrastu spočívala hlavní příčina vítěznéhq účinku Anežčiny oddanosti. Čistý, silný jeji _cit proteplený láskou a vonící nadějemi padal jako jarní, mladým sluncem vyhřátý déšť na jeho duši, která, vyprahlá dusnem nedůvěry a zaleblá těžkými'sííny samoty a černé skepse, oddaně, ba skoro žíznivě vsakovala tu osvěžující jeho vláhu.

›Byla i v tom celá má povahu; opakoval si opět nyní, jako jiz tolikráte, ›t0 snadné pokaždé přizpůsobení se novým okolnostem a to ochotné shledávání omluv i důvodů pro to bezzápasné poddávání se nové sudběn

Pamatuje se zcela dobře, kterak i rozum tehda přispíšil na pomoc.

Kdyz po dohraném románu s Bettynou opět nava klidu, .vrátil se k záměru státi se přece jen venkovským lékařem. S tím, co v ní zažil, zprotivila se mu Praha, a představa čisté, příjemné venkovské obce s lesem a řekou stala se mu obrazem touženého přístavu pro život budoucí. Ovšem i tam chtěl zíti v samotě a jen své práci, jak se byl ustanovil.