vala si uši, aby neslyšela vzlýkotu matčina, a prudce vyrážela z pokoje, v němz stařena konečně schoulila se do svého koutku k sežloutlé modlitební knize, aby hledala pomoci, útěchy a uklidnění v pozvednutí rozbolestněného srdce k Nebes královně, o níž věřila, že prosba matek neštastných k ní každá doléhá.
V Nedosekách vědělo se vždy hned do podrobností 0 každém smutném tom výstupu u Souhradů. Sama slečna Málínka přicházela s nářký svými k sousedkám, vyličujíc v slzách své trápení a konejšíc své pobouření v pro jevech soucitného ženského politování, a co neřekla ona - zvláště o sobě - vynášela za tepla krejčová Bartáková, která u Souhradů se svým mužem obývala světničku do dvora a jim posluhovala.
Doktor nalezl nemocného Souhradu jako obyčejně sedícího v pokojíku proti kuchyni na staré sleželé pohovce, oděného v neškrobenou košili, černý odřený kabát a takovéze spodky a čtoucího nějaký přílohový román denního listu.
›Salve, domine dog-tor, salveh ozval se zlomeným dulým svým hlasem shlédnuv doktora, položil čtení. a natáhl proti němu svou hubenou ruku, porostlou v zápěstí dlouhými černými chlupy, přilnulýmí k vlhku kůže. Ten vílací pozdrav palřil 'k zbytkům jeho latiny.
