12
připadá pověst, která u Drslaviců ze Skály a z Risenberka se udržela, o zrušení spolku rodového, z něhož 24 členů se vytrhlo a nové rodiny založilo. K Drslavicům s poloutrojčářím náleželi pánové ze Skály, také ze Švihova řečení, z Risenberka, z Dolan, z Malešic, z Bystřice, z Heršteina, vladykové z Výrova, ze Svrčovsi, ze Vřeskovic, ze Skočic, z Chuděnic, ze Sulislavi, z Gumberka, z Ulic, z Blahoúst, z Mědražic a Sulkové z Hrádku. K Drslavicům s trojčářím šikmým se hlásili: pánové z Boru, ze Žinkov, z Litic, z Kařeza, z Horušan, z Lopaty, ze Žlovic, z Mitterwaldu a z Potenšteina na Plzensku a Prachensku; na Králohradecku: pánové Žampachové z Potenšteina, z Častolovic, z Dobrušky, z Opočna, z Heřmanova Městce a z Kostomlat u Nimburka. Hradečtí Potenšteinové dostali se až na Moravu, kde též pánové z Potštátu r. 1368. k tomuto rozrodu a erbu náleželi. Pánové z Opočna vešli ve spolek rodinný s pány z Choustníka a proměnili si buď prostřední břevno na svém erbu, buď obě postranní břevna v řebříky dle erbu pánů z Choustníka. Mezi zemskými důstojníky a úředníky nalézáme z Drslaviců 5 nejvyšších komorníků, 1 nejvyššího purkrabí, 2 nejvyšší hofmistry, 1 nejvyššího maršálka, 2 nejvyšší sudí, 1 nejvyššího kancléře, 3 sudí dvorské, dědičné čišníky od roku 1716., 2 podkomoří, 1 mincmistra, 1 purkrabí kraje Hradeckého, 1 nejvyššího lovčího a 1 purkrabí hradu pražského. Z Drslaviců podnes žijí hrabata Černínové z Chuděnic, jejichžto původní sídlo Chuděnice nikdy nevyšlo z držení jejich. Švihovští z Risenberka, jichžto katolická větev na Nalžovech roku 1720. vymřela, podnes prý se udrželi v Prusku.
Mstidruh ze Chlumu r. 1279. jmenovaný, jest praotcem vladyckých rodin Chlumských, Všejamských, Litobořských, Kaufunků a Sluských ze Chlumu, kteří se psali z Chlumu u Mladé Boleslavi, jak se mnou laskavě p. kollega Sedláček sdělil. Erb měli po panu Mstidruhovi všichni společný totiž stupeň[1] a drželi též Dobroviceves (1318.), Kosořice (1453.) na Bol., Sačany (1347.), Vrbku (1349.) a Lacembok (1350.) na Čáslavsku, než se rozdělili na svrchu řečené tři rodiny, jichžto původní sídla byla Chlum, hrad svrchu připomenutý, Sluhy u Brandýsa na Labi a Litoboř na Králohradecku. Roku 1673. ještě čtyři bratří Sluští z Chlumu žili. 2 nejvyšší purkrabí, 1 nejvyšší komorník králové, 2 podkomoří králové a 1 purkrabí kraje Hradeckého náleželi tomuto rozrodu, jenž později do stavu rytířského sestoupil.
Domaslav ze Škvorce, nejvyšší češník a potom nejvyšší komorník v Čechách, zanechal nám z r. 1278. na listu archivu kapituly Vyšehradské svou pečeť, jejížto erb jsou tři kolmá břevna. Rod i erb s panem Domaslavem vyhasly, ač nejsou-li vladykové ze Semil v XV. století, kteří jednoho erbu se Škvoreckým pánem byli, také jednoho rodu.
- ↑ Archiv kapituly Vyšehradské.
