XXVIII.
Toho večera připravili se Tom a Frantík na své dobrodružství. Ještě po deváté hodině bloudili opodál krčmy; jeden z nich střežil uličku ze vzdáli, druhý pak dvéře krčmy. Nikdo nevkročil do uličky, ani z ní nevyšel; žádná postava Španělovi onomu podobná nevkročila do dveří krčmy, ani z nich nevyšla. Nastávala noc jasná; Tom šel tedy domů, domluviv se s Frantíkem, by přišel pod jeho okénko »zamňoukat«, snese-li se hustší tma, načež prý se z domova vykrade a klíče své zkusí. — Však noc zůstala jasná, i nechal Frantík stráže a odebral se kol dvanácté hodiny na své lože do velikého, prázdného sudu po cukru.
V úterý se hochům vedlo rovněž tak. Podobně též ve středu. Však ve čtvrtek večer byli šťastnější. Tom vykradl se ve vhodné chvíli z domova se starou, plechovou, tetiččinou lucerničkou a s velkým útěrákem na zastření svítilny. I skryl ji do Frantíkova sudu, a stráž počala. O jedenácté hodině krčma zavřena a její světla (jediná, jež ještě hořela) zhasnuta. Neuzřeli Španěla. Nikdo ne-
