4. Železité kyselky. Téměř všechny Mariánsko-Lázeňské prameny mají různě veliký obsah železa; nejbohatší železem jest Ambrožka, znovu zachycená v r. 1926, která obsahuje pouze málo jiných součástek.
5. Kyselinou uhličitou bohaté kyselky. K těmto náležejí jmenované již pitné prameny, z nichž většina je pro svůj vysoký obsah volné kyseliny uhličité používána též k přípravě přírodních uhličitých lázní (v první řadě k léčení nemocných srdcem). K nim dlužno připočísti lehce minerální jednoduché kyselky, jichž hlavním představitelem jest památný Mariin Pramen (neopomiňte navštíviti!) a dále Pramen Excelsior, sloužící jako výborná stolní voda, jakož i nově zachycený pramen 6.
Ve třech velikých, všemi hygienickými přednostmi a vším pohodlím vybavených budovách Ústředních Lázních, Nových Lázních a Slatinných Lázních (podrobné vylíčení lázeňských ústavů atd. lázeňskou správou je obsaženo v kapitolách 6., 7., 9. a 10.) připravují se lázně, a to:
1. Přírodní uhličité lázně o 4 stupních, při nichž se používá Mariina, Ferdinandova, Rudolfova Pramene a jejich vedlejších pramenů, jakož i mnohých jiných kyselek.
2. Železité lázně, rovněž silně uhličité, z Pramenů Ambrožova, Karlina a jim příbuzných pramenů.
3. Železitosirnaté slatinné lázně z železité minerální slatiny z Mariánsko-Lázeňských slatinišť ve formě úplných a částečných lázní, slatinných zábalů a obkladů.
