dům přimykají se Ústřední Lázně, vedle nich pak jest budova Slatinných Lázní. Ve dvoře mezi Ústředními Lázněmi a Slatinnými Lázněmi stojí, zevnějškem nepoutající, okras prostá stavba, která je však z nejhlavnějších pozoruhodostí Mariánských Lázní, neboť skrývá imposantní Mariin Pramen. Nechť nikdo z návštěvníků města neopomine shlédnouti vzácnou přírodní podívanou, kterou poskytují silné prameny kyseliny uhličité, unikající s mohutným vřením přímo ze země. Mariin Pramen dodává vodu pro uhličité lázně I a II v Ústředních Lázních.
Mezi Lázeňským Domem a Ústředními Lázněmi leží vpravo od cesty ke kolonádě Ambrožův Pramen, nejsilnější ze všech k pitným účelům používaných (t. zv. ocelitých) kyselek.
Dříve nežli se nyní obrátíme vlevo k lázeňské promenádě, obejdeme ještě Goetheovo náměstí s pamětihodným r. 1844 postaveným katolickým děkanským chrámem, s nádhernými, r. 1926 znovuzřízenými sady, skvělými hotelovými paláci a historicky pozoruhodnými domy: Goetheovým a Wagnerovým Domem atd., které se udržely ještě v původní podobě; tyto stavby krášlí pamětní desky obou duševních velikánů.
Na Lázeňskou promenádu vstoupíme naproti Ústředním Lázním pod děkanským chrámem, sloupovím pavilonu, v němž jsou umístěny výtoky Pramene Ferdinandova a Rudolfova, jich voda přivádí se sem pro pohodlí lázeňských hostů potrubím z pramenů ležících v jižní části města. Jděme nyní promenádou: v pravo počíná t. zv. „Stará Kolonáda“, v levo zříme pod mohutnými starými stromy pomník opata Reitenbergra,
