Stránka:Mariánské Lázně perla světových lázní - 1927.djvu/25

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována


Na levé straně Hlavní třídy, naproti hlavní poště jest budova okresního soudu, vedle této dům „Bílý Kříž“ pro státní zaměstnance a členy Československé Společnosti Bílého Kříže, sousedící na sever se synagogou, vystavěnou v maurském slohu. Asi sto kroků dále odbočuje vlevo cesta k hygienicko-balneologickému ústavu a vede dále k ruskému kostelu a k německé školní budově (obecná a občanská škola). Ve Školní třídě doleji je Lékařský Dům; odtud vede krásná lesní cesta k velmi známé kavárně „Egerländer“, v níž jsou pozoruhodné národopisné sbírky z Chebského kraje.

Vrátíme-li se opět na Hlavní třídu, již jsme opustili při odbočce k ruskému kostelu, dostihneme v krátké době konečné stanice elektrické dráhy u velkých městských hodin, s pomníkem zasloužilého Mariánsko-Lázeňského starosty dra Augusta Herziga. Zde počínají hoření lázeňské sady rozdělením ve tré cest.

Sledujeme nejdříve dále směr Hlavní třídy; u domu „Sanssouci“, odbočuje v levo Jägrova třída, vedoucí kolem radnice, (sídlo státních a městských úřadů) v přímém směru k lesu (Karlina výšina, slatiniště, hřbitovy). Za radnicí v levo táhne se rovnoběžně s Hořejší Jägrovou třídou stromořadí Scott of Rodondo k anglickému kostelu.

Od domu „Sanssouci“ stoupá Hlavní třída mezi vznešeně proslulým hotelem „Tepelský Dům“ a velmi rozkošnou kavárnou „Buen Retiro“ ke konečnému bodu, kde stojí Grand Hotel Ott. Zde v pravo je zahradnickým uměním rozkošně vykrášlené Schillerovo náměstí s obdivuhodnou jubilejní kašnou a s evangelickým kostelem.

23