lázeňské ústavy, světoznámá, jedinečná promenáda a kolonáda u Křížového Pramene, nádherný lázeňský sál a všechna ta vzorná lázeňská, hygienická, zdravotní a dopravní zařízení, takže jsou Mariánské Lázně dnes nejen pro krajinné půvaby nejkrásnější ze všech lázní světa, nýbrž vynikají v každém ohledu i vysokým stupněm svých zařízení, vyhovujících všem požadavkům nové doby.
Téměř všichni velicí mužové ducha i rodu, které 19. století zrodilo, byli ve styku s Mariánskými Lázněmi. Městská „Zlatá kniha“ vykazuje dlouhou řadu nejlepších jmén. Nesmrtelného Goethe, jenž zde nalezl své poslední jaro lásky, bylo vzpomenuto; jest známo, že Richard Wagner, který zde tvořil svá nepomíjející díla, zamýšlel původně zde postaviti svou budovu pro slavnostní hry, později v Bayreuthu uskutečněnou. I Antonín Bruckner nalezl v Mariánských Lázních bohatý podnět k novému tvoření. Alexandr z Humboldtů objevil v Mariánských Lázních jeden „Z nejkrásnějších pohledů na světě“ a Hufeland psal 1823 Goetheovi: „Mariánské Lázně byly pro mne nejutěšenějším požitkem mé cesty. Na místě, kde se krčilo před deseti léty několik chat, stojí dnes již malé město, pozůstávající z 42 domů, ba z části paláců, které obklopují v krásné symetrii léčebný pramen s jeho kolonádami a stromořadím. Celek je opět obklíčen tmavou zelení zalesněného pohoří, což skýtá při vstupu podivuhodně překvapující a romanticky půvabný pohled.“ Z našich vynikajících lidí byl to zvláště Václav Beneš Třebízský, který zde nacházel úlevy ve své těžké chorobě.
