hlavě seděl mu panamský klobouk se širokou střechou, ale byl jezdci tuze veliký, že bylo mu jej do týla vždy pošinouti, chtěl li vůkol sebe se rozhlédnouti. Rukávy kožichu byly velmi dlouhé, že rukou ni viděti nebylo. Jediné tedy obličej jezdcův bylo lze spatřiti, jiného nic; ale obličej ten také zasluhoval dokonalého povšimnutí.
Byl rovněž úplně oholen, po vousech ani stopy. Červená líce tak byla kulata, že malý nos skorem marně se namáhal, aby v obličeji také on došel náležité platnosti. Podobně dařilo se malým tmavým očkám, jež ve tvářích a pod obočími hluboko se skrývala. Oči ty byly výrazu dobráckého, ale lstivého. Vůbec vyjadřoval celý obličej; Pohleď jen na mne! Jsem malý, statečný chlapík, a vycházeti lze se mnou dobře; ale musíš býti hodný, rozumný, jinak bys ve mně se přepočítal. Rozumíš?
V tom zavanul větřík a rozhrnul jezdci kožich. I bylo pozorovati, že pod ním měl modré vlněné spodky a kazajku z téže látky. Objemné tělo jeho obepínal kožený pás, za nímž trčely tytéž věci, jaké viděli jsme u dlouhého jeho soudruha, potom také indiánský tomahavk.[1] Lasso viselo z předu na sedle a vedle něho krátká dvouhlavňová puška, na níž bylo lze pozorovati, že již ve mnohém boji užíváno jí bylo v útoku i v obraně.
A kdo byli ti dva mužové? Menší z nich jmenoval se Jakub Ferlon, většímu říkali David Susika. Kdybychom řekli obě ta jména některému obyvateli tamějších končin, jistě odvětil by hlavou vrtě, že o těch lovcích neslyšel nikdy ještě ani slova. Než přece nebylo by to pravda, neboť oba jezdci byli proslulými stopovači, a v leckterém táboře vypravovalo se od mnoha let o skutcích jejich. Nebylo místa od New-Yorku až do Friska (San Franciska) a od jezer Kanadských až k zálivu Mexickému, kde nebyla by zazněla chvála o slavných těch mužích. Jména Jakub Ferlon a David Susika byla skutečně jen jim známa a obvykla. Na prériích, v pralesích a zvláště mezi rudochy nikdo neshání se po křestním listu; tam dostane brzy každý nějaké jméno, které odpovídá způsobu života nebo vlastnostem jeho; takové pak jméno rychle se šíří, všude ve známosť přicházejíc.
Susika byl plnokrevný Yankee,[2] a všude říkali mu »dlouhý Davy«.
